Realitni-poradci.cz

Pořízení další nemovitosti za účelem jejího pronájmu může být velmi zajímavou investicí. O úspěchu takové investice rozhoduje samozřejmě lokalita nemovitosti, schopnost vybrat spolehlivé nájemce a čerpání výhodného hypotečního úvěru.

Aktuální situace na finančním trhu je příznivá a podmínky pro čerpání hypotečního úvěru výhodné, čehož někteří lidé využívají a pořizují si další nemovitost za účelem jejího pronajímání. Splátky úvěru se jim daří financovat z pravidelného příjmu z pronájmu. Kvalitní nemovitost se v čase zhodnocuje a je možné ji v průběhu let prodat se zajímavým ziskem nebo pronajímat danou nemovitost dlouhodobě i v důchodovém věku.

 

Pasivní příjmy = nízké zdanění

 

Velkou výhodnou pravidelného příjmu z pronájmu je příznivé zdanění. Z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu se totiž neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Výdaje je možné uplatnit výhodným 30% výdajovým paušálem. Z příjmu z pronájmu se platí výrazně nižší daně než ze stejného příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Pasivní příjem je tedy výhodný i z daňového hlediska, jak si ukážeme na praktickém příkladu. Čerpání výhodného hypotečního úvěru na kvalitní nemovitost s ohledem na možnosti pronájmu je tedy rozumným finančním krokem. O celkovém finančním úspěchu rozhoduje lokalita nemovitosti, schopnosti zajištění dobrých nájemců a parametry hypotečního úvěru.

 

Praktický příklad

 

Zaměstnanec pan Novák má v zaměstnání hrubou mzdu 30 000 Kč. Pan Novák současně pronajímá nemovitost. Měsíční příjem z pronájmu je 5 000 Kč. Skutečné výdaje spojené s pronájmem pan Novák žádné nemá, uplatňuje 30% výdajový paušál. Kolik zaplatí za celý rok 2016 pan Novák na všech daňových platbách?

 

 

Text	Částka
Roční hrubá mzda	360 000 Kč (30 000 x 12
Pojistné placené zaměstnavatelem	122 400 Kč (360 000 x 34 %)
Základ daně ze závislé činnosti	482 400 Kč (360 000 + 122 400
Příjem z pronájmu	60 000 Kč (5 000 x 12)
Výdaje z pronájmu (30% výdajový paušál)	18 000 Kč (60 000 x 30 %)
Základ daně z pronájmu	42 000 Kč (60 000 - 18 000)
Celkový základ daně	524 400 Kč (482 400 + 42 000)
Daň z příjmu	78 660 Kč (524 400 x 15 %)
Sleva na poplatníka	24 840 Kč
Daň z příjmu po slevě za rok 2016	53 820 Kč (78 660 - 24 840)
Sociální pojištění za rok 2016	23 400 Kč (360 000 x 6,5 %)
Zdravotní pojištění za rok 2016	16 200 Kč (360 000 x 4,5 %)
Celkové daně placené panem Novákem	93 420 Kč (53 820 + 23 400 + 16 200

 

vlastní výpočet autora

 

 

Zaměstnanec pan Černý má v zaměstnání hrubou mzdu 35 000 Kč. Měsíční příjem má tedy stejně vysoký jako pan Novák. O kolik více však zaplatí pan Černý na povinných daňových platbách?

 

 

Text	Částka
Roční hrubá mzda	420 000 Kč (35 000 x 12)
Pojistné placené zaměstnavatelem	142 800 Kč (420 000 x 34 %)
Základ daně ze závislé činnosti	562 800 Kč (420 000 + 142 800)
Celkový základ daně	562 800 Kč
Daň z příjmu	84 420 Kč (562 800 x 15 %)
Sleva na poplatníka	24 840 Kč
Daň z příjmu po slevě za rok 2016	59 580 Kč (84 420 - 24 840)
Sociální pojištění za rok 2016	27 300 Kč (420 000 x 6,5 %)
Zdravotní pojištění za rok 2016	18 900 Kč (420 000 x 4,5 %)
Celkové daně placené panem Černým	105 780 Kč (59 580 + 27 300 + 18 900)

 

vlastní výpočet autora

 

Přestože mají pánové Novák a Černý stejné roční příjmy, tak zaplatí pan Černý na všech daních více o 12 360 Kč (105 780 - 93 420). Důvodem je výhodný daňový režim šedesátitisícového příjmu z pronájmu.